Výňatek z kroniky

Zdejší obec Žďár, původu německého, se jmenovala v r. 1712 Sohrau, v r.1717 Saar a teprve později vznikl název Soor. Původ jména Soor se vysvětluje ve staré zdejší německé kronice dvojím způsobem. Základem by mohlo být staročeské schran, což dle kroniky značí rozvětvené údolí. Jiným základem by mohlo být dle tehdejšího kronikáře slovo sor - výhled. Poněvadž se však obec vine ve vlnitém údolí, mohla by to být i souvislost se jménem užovkovitého hada - soran. Slovo sor převedeno do novodobé čestiny značí žár.

Český název obce - Žďár však může míti původ ve staročeském slově žďářiti, což znamená mýtiti. Aby mohla být zdejší obec patřičně založena, bylo jistě nutno velkou část divokých lesů napřed vymýtiti.

Za doby první republiky se však obec nazývala Zárov (dle automapy ČSR). Tento název ukazuje na zmíněné slovo zor a souvislost s německým názvem Sohrau. Na souvislost obou názvů ukazuje v jedné stati Ladislav Prieger ve svém slovníku naučném Žárov (Sohrau), krajské město ve ...............(řada teček v textu znamená, že v těchto místech byla kronika nečitelná) v pruské provincii brandenburské ležící na říčce Goldbuch. .............Žárova a ................krajiny se uvádějí pod jménem Žárované ............ v pořadí menších větví slovanských ve společnosti Lužičanů .................. .

V jedné listině t r. 1301 se jmenuje toto území Zarove. Ny..... Žďárský byl kdysi samostatným panstvím, jež náleželo k dol.... Město ŽĎár stálo již r. 801 a patřilo jekémusi českému pánu .....

Obec Horní Žďár leží v jihozápadní části trutnovského okresu. Zeměpisná poloha se udává 30o29´45´´ severní šířky a 15o53´východní délky. Údolí, ve kterém se obec rozkládá, se otvírá k severu a severovýchodu.

Na jihu, jihovýchodně a jihozápadně hraničí obec s Jirským dolem patřícím k Starým Bukům vzdáleným 6km. Ma severozápadě a západě se dotýká katastru městečka Pilníkova. Horní Žďár hraničí na jihu a jihovýchodě s Brusnicí, vzdálenou 3km. Žďár a Kyji dělí asi 4km vzdálenost, do Střítěže je necelých 5km. Osada Dubový dvůr je vdálena sotva 2km, Ženská bída 2,8km.

Obě obce Dolní i Horní Žďár, jak již zmíněno spolu těsně souvisí, takže severní hranice Horního Žďáru je zároveň jižní hranicí Dolního Žďáru. Soví vrh (Olimberk) býval osadou Dolního Žďáru.

Dubový Dvůr, Malá Bída, Ženská Bída osadami Horního Žďáru. Jméno Soví vrch je uvedeno r. 1685 jako název pastvin mezi lesy a r. 1785 jako místní jméno v Josefofském katastru. Pahorkatina na Sovím vrchu je otevřena k severu a severozápadu s nádhernou vyhlídkou na celé panorama Krkonoš.

Obec má průměrně čtyřsetmetrovou nadmořskou výšku. Nejnižším místem katastru je údolí při silnici v Dolním Žďáru, nejvýše položená je osada Dubový Dvůr.

Obě obce, dříve samostatné, byly na základě provizorního obecního zákona ze dne 17.března 1849 sloučeny v jedinou obec Žďár. Roku 1903 byla utvořena komise pro opětovné rozdělení Žďáru na dvě obce. Přípisem trutnovského okresního úřadu bylo povoleno toto rozdělení dne 30.12.1905. Katastrální rozdělení obce na Dolní a Horní Žďár bylo provedeno v r.1906.

V r. 1920 měl Dolní Žďár celkovou výměru 513ha63a. Převážná většina této výměry připadala na pole a louky. Celková výměra Horního Žďáru činila 536ha80a a z toho připadalo na pole 309ha39a na lesy97ha39a. Ostatek byly louky a zstavěná plocha.

V r. 1934 koupila obec od panství Staré Buky les v celkové výměře 24ha. Půda zdejšího kraje má zbarvení do červena, poněvadž v jejím složení převládá červený písek. V Horním Žďáru je malý rybník, ve kterém se pouze koupají husy a kachny, někdy též malé děti.

V Horním Žďáru vznikající Mlýnský potok odvodňuje Dolní Žďár a odtéká Jirským dolem směrem na Staré Buky. V obci je několik studní. Nad studní v Dolním Ždáru, pocházejí z r. 1800, která je hluboká 16m65cm, byla v roce 1930 postavena nová pumpa.

V roce 1924 byl zřízen první trkač v obci. Tím bylo aspoň částečně odpomoženo od nošení vody, zejména do kopců. V r. 1928 byl zaveden vodovod do školya do fary. V r. 1930 byl v obci nedostatek vody, jako ostatně téměř každoročně. Rychlé tání sněhu v březnu r.1936 způsobilo, že vystoupila voda z břehů potoka. Jeden můstek přes potok byl stržen. Za velkých mrazů v zimě r.1940 zamrzl prvně ve školní budově vodovod. Rok 1943 byl velmi suchý. Mnoho studní vyschlo, takže voda z potoka musela sloužit lidem i zvířatům. Zvlášť špatné bylo zásobování vodou na Sovím vrchu, Dubovém Dvoře a na Ženské Bídě. Podobná situace byla v r.1947.

Na východě, jihu i západě obce je pahorkatina. K severu je kraj otevřen, nechráněn. Z rohoto důvodu je zde drsnější podnebí, za to však velmi zdravé. Povětšinou chladné počasí dalo vznik přísloví : Ve Žďáru je 3/4 roku zima a 1/4 roku chladno. to však není doslova pravda, poněvadž zdejší žně bývají nejvíce o 14dní zpožděny proti žním v kraji např. kolem Josefova. Lépe chráněná než vlastní obec je náhorní planina, na které leží osada Soví vrch.

V roce 1859 se strhla nad obcí větrná smršť. Starobylé větrné mlýny byly tehdy zničeny.

Roku 1929 byla na území našeho státu nejstudenější zima v posledních sto letech. Od prosince do února byla naměřena nejnižší teplota -27stupňů C.

Poštovní spojení ve zdejší obci bylo na měsíc přerušeno. Místní vodovod zamrzl. Mnoho ptáků v této zimě pomrzlo. Naproti tomu červenec téhož roku byl velmi teplý a bezdeštný.

4.července se strhl orkán, který polámal a vyvrátil mnoho stromů, zpustošil velké lesní plochy a poškodil domy. Přes cestu ležely polámané větve a stromy, takže doprava musela být přerušena.

V červnu a v červenci r.1934 byla veliká vedra, tepla dostoupila až 45stupňů C.

25.ledna 1938 bylo zde možno, jak na ostatním území republiky pozorovati od 20,30 do 23hod polární záři.

V lesích zdejšího kraje převládají smrky a borovice. V okolních lesích roste mnoho hub. V některých letech je jich možno nalézti sta. Na školnínm pozemku byly do r.1930 smrky. Poněvadž stínily ovocným stromům na školní zahradě a zároveň nebylo pro ně vidět z Dolního Žďáru na věžní hodiny, byly v tomto roce pokáceny. Dřeva bylo použito k šklnímu otopu.

Alej javorů, lip a kaštanů na cestě mezi kostelem a školou je přes 100let stará. Pochází z r. 1833. V posledním březnovém týdnu r. 1941 byl jeden kaštan před školou skácen, poněvadž vlivem předchozích dvouo velikých zim zmrzl.

Na zdejší škole byly činěny pokusy s pěstováním bource morušového. Proto byly v roce 1940 vysázeny na školním pozemku keře moruše. Poněvadž všechny zahynuly, bylo dne 26.4.1941 vysázeno nových 25keřů. Příštího roku opět mnoho morušových keřů vyhynulo a proto bylo 8.5.1942 vysázeno dalších 10keřů.

Druhy rostlin jsou podobné rostlinstvu v Českém středohoří, zmínku zasluhují bílé fialky, hořec a arnika.

Ze zvěře žijící v přírodě, jsou nejpočetněji zastoupeni zajíci a potom vysoká. Z menších škůdců je to kuna a lasička, z větších hlavně liška. Také hejna vran nadělají mnoho škody.

Na vysokou a na škodnou jsou pořádány v okolí obce hony. Roku 1930 byla předána obecní honitba honební společnosti v Horním Žďáru. V čisté vodě žďárského potoka je možné spatřit pstruhy. Některá léta se rozmohou polní myši. Tak tomu bylo zvlášť v r. 1930.

V roce 1946 byl ve škole opět pokus s pěstováním bource morušového. Poněvadž bylo pro housenky málo potravy, byly nuceny děti vozizi tuto až z Rokytníku a ze Starých buků. Výsledky se rok od roku lepšily.

Počet obyvatelstva obce se velmi měnil. V roce 1880 bylo zde 1338 obyvatel a 229 obytných domů, v r. 1887 1238 obyvatel, r.1890 1106 obyvatel, v r.1900 1054 obyvatel, v r. 1910 už jen 972 obyvatel. V r. 1921 měla obec Dolní Žďár 368 obyvatel, z tohoto počtu byli pouze dva češi. Obec Dorní Žďár 839 obyvatel. V roce 1939 bydlelo v Dolním Žďáru v 91 obytných domech 332 obyvatel. V tomto roce byly zaznamenány

3 případy narození a 6 úmrtí

r.1940 4 8

r.1941 20 8

r. 1942 9 10

r.1943 8 6

V počtu úmrtí nejsou započítáni padlí v druhé světové válce.

Ve Žďáru bydlívalo mnoho zdníků a malířů. V létě odcházeli za prací. Jejich ženy a děti obdělávali samy pole. Nyní jsou obyvatelé převážnou většinou rolníci a chovatelé dobytka. V době nezaměstnanosti v r. 1932 bylo ve Žďáru přibližně 40 osob bez zaměstnání.

Zdejší obyvatelstvo je převážnou většinou římsko-katolického náboženství. Roku 1923 přijala jedna rodina v osadě Soví vrch učení křesťanské sekty adventistické.

Založení zdejšího kostela se datuje na r.1350. Již v r. 1354 byl ve Žďáru farář. V r.1384 měl Žďár vlastní farní kostel sv. Jana Křtitele. Od r. 1530 do r. 1600 byl Žďárecký kostel protestantský.

Po bitvě na Bílé hoře r.1620 byl Žďár přifařen k Maršovu, v r. 1717 ke Starým Bukům. R. 1786 byla Střítež odpojena od Žďáru a přifařena k Brusnici. Od 1.9. byl ve Žďáru opět samostaný farní úřad.

Kostel byl během let mnohokrát oparavován. Na podzim r. 1826 byly přestavěny kostelní varhany. BYly posunuty poněkud zpět, tím byla prostora na kůru zvětšena. Další opravy varhan byly provedeny v r. 1885 a r.1893. Při opravě kostela r. 1855 byl nalezen na zdi latinský nápis: Pastores Albinus senior et. junior 1602. Zdejší matrika je vedena od r. 1784.

Oprava kostelní věže byla provedena v srpnu r. 1898. Opravu v plném rozsahu umožnili občané svými dary, v r.1900 byl opraven místní hřbitov. Další oprava byla provedena r. 1903. Křížová cesta v kostele pochází z r. 1904. Na velkém zvonu je letopočet 1603 (1306) Nese nápis : Jasným hlasem vzdávám dík Bohu a lidem připomínám jejich smrtelnost.

Malý má nápis Ulit v Jaroměři 1737. Roku 1922 byly koupeny 2 náhradní zvony za odevzdané věžní zvony ve druhé světové válce. 12. a 13.ledna 1941 byly odvezeny zvony: jeden vážil 255kg, druhý 40kg a třetí 16kg z kapličky na Dubovém Dvoře ve váze 42kg. Historický zvon z r. 1603 byl pro svou historickou cenu ponechán ve věži.

Kostelní střecha na straně k Hornímu Žďáru byla r. 1931 pokryta částečně novým šindelem. Památkový úřad nedovolil větší opravy, aby se nesetřel starobylý ráz stavby.

Při přestavbě farního úřadu r. 1880 byla objevena dvojí podlaha. Mezi oběma podlahami bylo nalezeno kopí z 30leté války.

R. 1895 byl stržen poslední svědek starých časů, větrný mlýn v Horním Žďáru a dva roky poté byla na jeho místě postavená kamenná kaplička sv. rodiny. Na místě, kde stávaly dříve pouze dřevěné kříže, byly postaveny na Dubovém Dvoře a na Sovím vrchu kapličky. Byly zasvěceny r.1901.

V r. 1827 vyhořely dva obytné domy v sousedství školy. Tato však byla před ohněm zachráněna. Kolem r. 1900 bylo vypáleno 8 usedlostí a obytných domů do základů bleskem.

V r. 1906 byly na místní školu, faru a některé obytné domy vztyčeny bleskosvody.

R. 1925 byl zbořen v Dolním Žďáru starý obecní dům. Na jeho místě byla následujícího roku vybudována nová jednoposchoďová budova. Tím byl odstraněn nedostatek bytů, zvláště učitelských.

Ve dnech 27.-29. března 1943 byla rozšířena cesta mezi kostelem a farou. Téhož roku byla cesta, která vede od obecního domu na Dubový Dvůr vyspravena a opatřena zábradlím.

V r. 1948 bylo vystavěno několik stájí a stodol v potravinářském družstvu v Dolním Žďáru.

Nejhojněji pěstovaným obilím ve zdejším kraji je žito, oves a ječmen. Další zemědělskou plodinou jsou brambory, krmná řepa a zelí. Lnu se zde pěstuje velmi málo. Nyní jen v pastvinářském družstvu v Dolním Žďáru. Na lukách je velmi dobrá tráva.

Ovocnářství je omezeno na třešně, jablka, hřušky a slívy. Na malých zahrádkách se pěstuje zelenina pouze pro vlastní potřebu. Květinám ani keřům není věnována pro nedostatek času patřičná pozornost.

Koní je v obci jen několik párů. Dobytek je chován pro tah i pro mléko. Pouze v Dolním Žďáru u potravinářského družstva je stádo ovcí. Při každém hospodářství jsou chování vepři. Na dvorech je možno spatřit slepice i husy. Místní rolníci drží králíky v malém počtu. V obci jsou 3 včelaři se vzorně udržovanými včelstvy. V Dolním Žďáru je potravinářské družstvo, které má značné výběhu pro dobytek. Úmorná rolníkova práce bývá někdy nepřízní počasí zmařena. Tak byla dne 12.června 1910 zničena veškerá úroda krupobitím. Někdy náhlá zima způsobí, že není možno včas vybrati brambory, takže tyto zůstanou na poli.

Poněvadž se o žňových pracích většinou pracovníků nedostává, byli v r. 1942 přiděleni zdejším rolníkům na pomocné práce polští, ruští a ukrajinsští zeměděští dělníci. 27. května 1930 bylo provedeno i ve zdejší obci sčítání zemědělských a živnostenských podniků. Průmysl není ve zdejší obci zastoupen. Z živností jsou to: obchod koloniální (konsumč.32), řeznictví, hostinec, prodej tabáku a kovářství. Nákup potřeb pro běžnou domácí potřebu se děje ve Dvoře Králové a v Trutnově, není-li možno nutnou věc koupiti přímo na místě.

Obcí vede okresní silnice vybudovaná r.1867. Vede těsně podél Žďárského (dříve Mlýnského) potoka, který protéká obcí od jihovýchodu na severozápad. Silnice vede jednak do Brusnice, Kyje, Radče a Úpice, jednak do Starých Buků a Pilníkova. Doprava osob i zboží prochází ponejvíce po státní silnici Dvůr Králové - Trutnov.

Zdejší obec patří k poštovnímu úřadu v Brusnici. Nejbližší nádraží je v Pilníkově. V roce 1923 byla zavedena autobusová linka Trutnov - Dvůr Králové. Význačný pokrok pro obec znamenalo zřízení soukromé autobusové linky r. 1932 z Koclířova přes Žďár, Staré Buky, Pilníkov do Trutnova. Zkušební jízda na této lince byla 20.ledna 1932 a druhého dne začala pravidelná doprava. V listopadu r. 1933 byla však tato linka zrušena.

Od 10. - 15. května 1937 byla v obci vybudována telefonní linka. Hovorna byla umístěna ve filiálce hospodářského skladiště v Dolním Žďáru. V květnu 1948 byla zřízena veřejná knihovna v hostinci p. B. Vrby.

V roce 1931 byly v obci zřízeny první čtyři rozhlasové přijímače. V r. 1948 byl zaveden v obci místní rozhlas s odbočkami na Dubový dvůr a Ženskou Bídu.

Z r. 1729 pocházející, nevyhovující školní dřevěná budova byla 12.dubna 1888 stržena a na témže místě byl položen k nové budově základní kámen 13. května 1888. Slavnostní poklep na základní kámen vykonal místní farář - Čech p. František Uhlíř. 16. září 1888 odpoledne byla nová školní budova slavnostně předána pravému účelu.

R. 1890 byla upravena zahrada kolem školy. Dne 1. ledna 1892 byla přeměněna po dlouhých bojích dosavadní dvojtřídní škola na školu trojtřídní.

Škola byla pravidelně opravována. R. 1924 byly natřeny ve škole okenní rámy. R. 1925 byla střecha pokryta eternitem. R. 1927 byla školní budova zároveň s farou renovována a obílena. Okapové roury byly vyspraveny a nastříkány barvou. Na podzim r. 1930 byla ve škole zžízena školní kuchyně, ve které se prakticky učily starší dívky vařit. Roku 1940 bylo zavedeno ve škole částečné stravování. Ve dnech 10.-16.4.1940 byla postavena v kuchyni říd. uč. nová kachlová kamna.Ze 4. května téhož roku pochází v kuchyni podlaha.

V březnu a dubnu 1940 byla vykonána velká vnější oprava školní budovy. Okna a dveře byly natřeny, třídy vymalovány a do každé opratřeny nové skříně.

Do jedné třídy byla zakoupena kamna. Poslední oprava školy - omítnutí a obílení - byla vykonána r. 1947 z dotace MŠO. Téhož roku byly natřeny okenní rámy. Nejstarší lavice v budově. které už neslouží svému účelu pocházejí z roku 1830. 29.prosince 1936 byly zakoupeny pro děti nové školní lavice. Nyní jsou pbjednány kovové pracovní stolky a 2 Martínkovy tabule od fy.Kovona, Lysá nad L.. Dodány mají být v listopadu 1948.

Po revoluci r.1945 navštěvovaly školu čtyři děti. Jejich počet rychle vrůstal, takže ve školním roce 1947/8 bylo zde již 36 žáků. Or roku 1945 se na zdejší škole vystřídalo několik učitelů: kol. Moravec, kol. Mošna, kol. Hušek, kol. Pech,kol. Zemanová.

V obci je obecní knihovna. Nyní je umístěna ve škole v bytě říd. učitele. Od r.1922 jsou povinny obě obce přispívat určitou roční částkou na obecní knihovnu: a to Dolní Žďár 200,- a Horní Žďár 250,- Kč.

Po květnové revoluci se zvětšila tato částka na 1500,- ročně. Nyní čítá knihovna 285 svazků a to: 172 svazky zábavné literatury, 88 svazků naučné literatury a 25 svazků pro mládež. Knihovníkem bývá pravidelně řídící učitel.

Po květnové revoluci byla zde, jako v jiných obcích zřízena Místní rada osvětová /MRO/ podřízená okresní radě osvětové v Trutnově. Jejím pokladníkem a předsedou je nyní ř.uč. Jiřina Zemanová, tajemníkem p. V. Zámečník. Obec přispívá na tuto kulturní instituci ročně 1,- Kč z každé hlavy.

R. 1831 se rozšířila v Čechách nemoc cholera morbus, zavlečená pravděpodobně z Ruska přes Maďarsko. Ač i v sousedním Pilníkově mnoho osob na tuto nemoc zemřelo, ve Žďáru nebyl zaznamenán ani jediný případ úmrtí.

Njebližší praktický lékař je Brusnici. V Pilníkově je státní obvodní lékař, odborní lékaři jsou v Trutnově a ve Dvoře Králové. Těžce nemocní jsou odváženi do nemocnice v Trutnově nebo v Hradci Králové.

Zdejší kraj má mnoho lyžařských terénů. 26.února 1935 byl uspořádán malý sjezd lyžařů celého Trutnovska ve Žďáru. Nyní jezdí mládež ze vzdálenějších osad na lyžích do školy.

R.1921 byl v obci založen německý telocvičný spolek. Od roku 1945 funguje ve Žďáru Svaz České mládeže (SČM), který si r.1948 zřídil hřiště na házenou na obecním pozemku. R.1948 byla zde též založena odbočka svazu brannosti.

Ponevadž většina obyvatel jsou zemědělci a o žních na poli třeba každých zdravých rukou, byl v létě 1940 v Dolním Žďáru zřízen žňový útulek.

Ve válečných letech byly sem dováženy děti z území ohrožených nálety. Roku 1942 to byly dvě děti z Dortmundu. 10.března 1944 9 dětí z Vestfálska. R. 1943 bylo poskytnuto přístřeší dvěma rodinám, které přišly o svůj majetek bombardováním.

V r. 1910 byl zde založen konsumní spolek Vpřed. 17.června 1928 byla obnovena činnost konsumního spolku. Konsumní spolek byl zrušen r. 1936 pro špatný chod obchodu a zatížení dluhy. Od květnové revoluce má zde svou Prodejnu Podkrkonošský konsum v Trutnově.

R. 1908 byl zde založen spolek válečných vysloužilců, který byl v r. 1924 nazván Spolek zasloužilých vojáků. 18.srpna 1926 byl tímto spolkem odhalen památník padlým ve světové válce od Emila Schwantera sochaře z Trutnova. Spolek vysloužilých vojáků opatřil r. 1931 moždíř, ze kterého bylo poprvé vystřeleno o Velikonocích. Na dvorku školy byla pro něj postavena kůlna.

11.listopadu 1934 byl ve Žďáru založen spolek Demokratické mládeže.

Nyní je v obci Sbor dobrovolných hasičů, Jednotný svaz českých zemědělců, vodovodní družstvo a divadelní spolek Havlíček.

Od r. 1930 do roku 1937 byla Žďáreckou mládeží o každých velikonocích pořádána jízda na koních. 30.srpna 1936 se v obci konala dožínková slavnost na poděkování za šťastné skončení žní.

Obec byla spravována obecním úřadem. 1.ledna 194.. Z důvodů šetření pracovních sil byl obecní úřad ve Žďáru zrušen a obec byla přidělena ke Starým Bukům. Po květnové revoluci 1945 až dosud stojí v čele obce Místní národní výbor. Jejím prvním předsedou byl. p. J. Sviták, od září r. 1946 p. V. Novotný. Pokladníkem byl od počátku p. A. Chromý. V březnu 1948 byl zde jako v jiných obcích zřízen Akční výbor. Jeho předsedou je p. A. Mareček, jednatelem p. A. Suchopár.

Dějiny obce

Následkem loupežných přepadů začátkem 11. století v Krkonoších, byli nuceni obchodníci své obchodní spojení přerušiti. Ale i po pochytání lapků nebylo možno věřit bezpečnost cest.

Aby se opět dostavila bývalá bezpečnost, rozhodl hrabě Adalbuch dát do ochrany kraj statečnému setníkovi Albrechtovi Trautenbergovi, který prohlížel neustále kraj se stem ozbrojených mužů. Na žádost Trautenbergovu dovolil hrabě založit v kraji město a nazvat je Trautenau /Trutnov/. Šedesáti statečným válečníkům propůjčil titul svobodní muži a dovolil každému, aby si založil v kraji jednu vesnici a mohl je pojmenovat svým jménem. Tímto způsobem vzniklo na trutnovsku asi 40osad, mezi nimi také Soor. Dle pověsti v trutnovské kronice vybudoval vesnici Žďár r. 1015 Matyáš Horsil (dle jiného pramene Matyáš Johan Sarstick), tato byla podřízena trutnovskému panství. Zakladatel pocházel pravděpodobně z pruského slezka, odkud asi také pochází název obce Sohrau dle města v pruském Slezku, ve vládním okrese opolském na říčce téhož jména (Rieger: slovník naučný).

Pak obec přecházela do majetku různých pánů. V r. 1623 patřila paní Magdaléně Trčkové z Lippé. Trčkovým rodem byla obec prodána Janu Jakubovi Dewaggovi r. 1634. V letech 1705 - 1729 patřil Žďár k panství Valdštýnskému, spolu se Starými Buky a sňatkem přešel do rukou hrabat ze Schlafgotsche. R.1796 byl Žďár prodán hrabatům ze Stillfriedu. R.1803 ho koupil František Dejm ze Střítěže na Třeboňsku a tamtéž není o něm zmínky, že by koupil nějaké panství na Trutnovsku.

Žďár pak vystřídal rychle za sebou několik majitelů, až se dostal do majetku hraběnky Hardeggové. V r.1912 přešlo panství Staré Buky koupí do rukou majitele patní pily R. Glasera z Frýdlantu. V té době bylo v okolí pokáceno množství lesních stromů. Za rok koupil panství princ Alexandr Croy - Dulmen z Králova pole u Brna.

R. 1813 po bitvě u Lipska prošla část ruského vojska Žďárem směrem od Pilníkova. Nějaký čas zde dokonce tábořila a vojáci chodívali na besedy o přástkách k místnímu obyvatelstvu. Až do r. 1820 byli pochováváni střítěžští občané na zdejší hřbitov.

V r. 1848. kdy byla zrušena robota museli všichni obyvatelé zdejší obce zaplatit poplatek za osvobození, který připadl držiteli obce.

V r. 1914 bylo z obce povoláno 34mužů do zbraně. V letech 1914 - 1918 padlo z obce Dolní Žďár 21 mužů.

Mezi roky 1939 - 1945 se podobal život v obci životu v jiných německých obcích. Lidé podléhali německému fanatismu.

V květnu 1945 prošly obcí ruské oddíly. V následujích letech byli téměř všichni Němci z obce odsunuti a obce osídlena českým živlem. Valnou většinou na zdejší usedlosti přišli deputátníci z Hradecka a Pardubicka. Mnoho rolnických usedlostí zůstalo však neosídleno. Polnosti byly rozděleny novým hospodářům. Do pastvinářského družstva přišlo r. 1947 několik rodin zemědělských dělníků původu slovenského, reemigrantů z Rumunska a Maďarska. Di té doby tam pracovali bulharští dělníci, odešli na práce do lomů u Jánských lázní.

Žďárská bitva

V druhé slezské válce se strhla mezi obcemi Studenec, Střítěž a Žďár 30. září 1745 bitva. Na jedné straně stál Karel Lotrinský s 32 700 muži, na druhé král Bedřich Pruský s 22 000 muži. V této bitvě Prusové, posíleni maďarskými pomocnými oddíly, zatlačili Rakušany k Jaroměři a zvítězili. Král Bedřich Velký jen o vlásek ušel v této bitvě smrti. Poněvadž bitva skončila u Žďáru byla pojmenována Žďárskou bitvou.

V roce 1756 (v sedmileté válce) byly Trenkovými hordami zničeny chalupy blízko školy.

V roce 1778 projel obcí císař Josef II. a pravděpodobně se zdržel v místní škole.

Dne 27.června r.1866 se strhla bitva u Trutnova. Mnoho pomníčků v okolí je svědkem té doby. I název Bojiště (bývalé Humburky) upomíná rok 1866.

Zde zápisky končí.

Poznámka: Je chyba v datu kostela, kostel byl vystavěn r. 1306 - tentýž letopočet je i na zvonu. Stavěli ho italové a stavěn stejnou technikou jako hrad Trosky. Těch chyb je asi víc - nesprávný překlad německé kroniky. Tyto jsou uloženy v archivu Babí u Trutnova (2 knihy).

Zdroj: https://olimberk.webnode.cz/zajimavosti-/vynatek-z-kroniky-horniho-zdaru/#!