Spolek NaŽďár k roku 2022, shrnutí

Co se děje ve spolku NaŽďár?

Z historie aktivit spolku

"Obec Žďár (též Zárov, německy Soor) leží asi 5 kilometrů jihozápadně od Trutnova. Původně náležel Žďár ke statku ve Starých Bukách. Od druhé poloviny 16. století až do roku 1634 příslušel k panství města Trutnova, poté opět k panství Staré Buky. ... Obyvatelstvo bylo před rokem 1945 převážně německé národnosti a katolického vyznání. V roce 1930 žilo v Horním Žďáru 385 obyvatel a v Dolním Žďáru 471 obyvatel. Kostel svatého Jana Křtitele v Dolním Žďáru je významným historickým dokladem nejstaršího osídlení Trutnovska a je významnou památkou této oblasti."

Ze stavebně-historického průzkumu (Ing. Arch. Petr Uličný, 2020)

Spolek pečuje o veřejné prostory v obci Hajnice, místní části Horní Žďár, již od svého vzniku v roce 2016, kdy navázal na předchozí neorganizovanou činnost svých členů. V roce 2020 postoupila činnost spolku, pokud jde o péči o kostel sv. Jana Křtitele. Během několika předchozích let se podařilo za pomoci dobrovolníků a nadšenců doslova vyhrabat kostel i přilehlý hřbitov z náletů dřevin a hlíny a objevit krásu, ale také zubožený stav kostela i hřbitovní zdi. Nevyužívaný chátrající kostel získala obec Hajnice od církve do "světských rukou" v roce 2018. Tím začala úzká spolupráce obce Hajnice s naším spolkem, který je na základě dlouhodobé výpůjčky hlavním pečovatelem o tuto kulturní památku. Jsme si vědomi, že jde o běh na dlouhou trať, ale zároveň věříme tomu, že komunitní způsob práce a obnovování česko-německých vztahů a historických pout má zvláštní význam, o to více v současné hektické době, kdy vytváří určitou stabilitu, jistotu. Žďárský kostel je místem setkávání, místem bez politických souvislostí, prvkem trvalosti, spřízněnosti s přírodou a kulturní hodnotou, kterou chceme dále rozvíjet. ( https://www.idnes.cz/hradec-kralove/zpravy/kralovehradecky-kostel-horni-zdar-hajnice-zachrana-oprava.A211206_640181_hradec-zpravy_kvi )

Spolek NaŽďár se v roce 2021 zaměřil na aktivity kolem kostela sv. Jana Křtitele v Horním Žďáru. V létě 2021 jsme připravili rekonstrukci obvodové hřbitovní zdi, konkrétně výměnu šindelové stříšky. Společnou brigádou jsme na jaře strhli starou stříšku, výrobu nové jsme přenechali profesionálům. Akci jsme realizovali z vlastních spolkových zdrojů za využití dotace Královehradeckého kraje a veřejné sbírky s transparentním účtem. Cílová suma za rekonstrukci dosahuje téměř 700tis zahrnující výrobu a instalaci více než 7 tis kusů modřínových šindelů včetně podkladové konstrukce. Všem dárcům
(i budoucím) děkujeme.

V roce 2021 jsme vyhlásili architektonickou soutěž o ideový návrh rekonstrukce samotné stavby kostela. Soutěže se zúčastnilo 5 architektonických studií. Jejich návrhy lze vidět na stránkách spolku (https://www.na-zdar.cz/, projekty). Všechny návrhy prošly připomínkovým řízením u orgánů památkové péče. Návrhy posuzovala komise složená ze tří architektů, členů spolku a zástupců obce. Pro celý proces byly předem vyhlášeny zadávací podmínky soutěže.

Na hřbitovní zdi probíhá zimní věncování - zdobení a oživení zdi věnci. Na hřbitově samotném si můžete projít zimní zahradu doplněnou verši Jakuba Demla.

S velkým očekáváním pohlížíme na dostavbu klubovny na "návsi". Akci financuje obec Hajnice. Klubovna bude veřejně přístupná a využitelná pro místní občany. Celá stavba vychází z návrhu z komunitního projektu realizovaného v roce 2018.

Tradičně jsme brigádili v "díře". V roce 2021 s pingpongovým turnajem a závodem družstev v klouzání na rychlost ( https://www.na-zdar.cz/l/ne-tak-ledajaka-brigada/ ).

Co už bylo...

A ještě trochu z historie aktivit spolku

Každý rok realizujeme několik akcí. Kromě již tradiční Svatojanské slavnosti jsou to výstavy světského i církevního charakteru, prostor pro usmíření, muzika různého zaměření...Několik akcí vybíráme níže.

V roce 2017 jsme v kostele realizovali výstavu historických fotografií poukazující kromě jiného na to, že Žďár (Dolní a Horní) byl výrazně větší a žilo zde mnohem více obyvatel. Fotografie, na kterých se potkal školník, spolek hasičů, venkovská krajina i kočárky s místními dětmi, pocházely z jednotlivých domácností, popř. z archivu.

V roce 2018 se v kostele uskutečnila mše se symbolikou česko-německého usmíření, což významně přispělo k další spolupráci s německými (odsunutými) rodáky, kteří o místo intenzivně projevují zájem.

2019 v linii česko-německých vztahů hostil kostel ekumenickou česko-německou hudební pobožnost - německý soubor Sempre rubato s celkem padesáti členy. Konala se též česko-německá mše, kterousloužili společně tři kněží. Pan farář Konrad Richter, rodák z Dolní Olešnice u Hostinného, pan arciděkan z Trutnova, Ján Kubis, a pan farář Jan Rybář, vypomáhající ve farnosti v Mladých Bukách.

V roce 2018 se spolek NaŽďár pod záštitou obce Hajnice a s finanční pomocí nadace Via pustil do projektu Staronové návsi. Veřejnou debatou bylo zvoleno budoucí využití veřejného prostranství. Zatím prostor zdobí prolézací panáci z dílny místních dobrovolníků, klouzačka. V roce 2022 očekáváme otevření klubovny:

2018/2019 výstava Jiřího Kobra

Několik let probíhá (pod vedením Ing. Kazmirowské) obnova hřbitova. Vzniká zde přírodní zahrada respektující dané místo, jakož i historické souvislosti.

Již několik let zpíváme. Rádi. Někdy hekticky, vždy od srdce.

2021: Ozvěny májové pobožnosti (text Z. Kazmirowská)

Květen je měsícem ptačího zpěvu, rozkvetlých pomněnek a tulipánů a tradičně v katolické církvi také měsícem mariánským. A proto se žďárský kostel stal v neděli, 16. května odpoledne, místem setkání s barokní, (nejen) mariánskou hudbou. Jejími interprety byli manželé Kovářovi z Jaroměře. O hudbě a způsobu myšlení a zbožnosti barokních lidí skvěle vyprávěl pan Vlastimil Kovář. Hovořili jsme i o tom, jak se po mnoho generací v naší krajině zrcadlil vztah obyvatel k Panně Marii v podobě jejích soch, obrazů nebo poutních míst. Sestra Ludmila z Kongregace sester Matky Božího milosrdenství ze Dvora Králové nad Labem se zamýšlela nad tím, čím může P. Maria inspirovat dnešního člověka v běžném životě.

Propojení s německou komunitou ukazuje článek v německém tisku (Riesengebirgsheimat/2021).